VÍTE, ŽE
Omluvenky od lékaře
Absenci nezletilého dítěte může omlouvat pouze jeho zákonný zástupce. Není tedy možné, aby škola například udělila neomluvené hodiny za omluvenku bez razítka lékaře.
Jen na vysvětlenou: Žádná platná právní úprava nestanoví zákonným zástupcům povinnost chodit se svým dítětem k lékaři, když je nachlazené nebo mu není dobře, aby jim potvrdil absenci dítěte. Stejně tak žádná právní úprava nestanoví lékařům povinnost potvrzovat žákům omluvné listy. Tuto povinnost nemůže lékaři stanovit ani školní řád, protože kromě toho, že tento vnitřní předpis nemůže stát nad zákonem, nemůže ani ukládat žádné povinnosti třetím osobám. Mimoto, lékař je vázán mlčenlivostí a nemůže škole poskytovat informace o zdravotním stavu žáka.
Základní zodpovědnost za vzdělávání a výchovu dítěte má zákonný zástupce a ten jediný omlouvá absenci dítěte ve škole. Ve výjimečných případech, pokud má škola podezření na zanedbávání povinné školní docházky (například při nápadně se opakující omluvené absenci), může zákonné zástupce požádat o doložení absence potvrzením od lékaře. V případě, že zákonný zástupce z jakéhokoliv důvodu toto potvrzení nezajistí, může škola požádat o spolupráci Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), který může prověřit věrohodnost omluvenek. Za nedonesení potvrzení od lékaře však škola nijak nemůže sankcionovat žáka.
Vsuvka pro zletilé studenty
Zletilý student se dle zákona omlouvá vždy sám. Škola nemůže vyžadovat omluvenku od jeho rodičů.
Jen na vysvětlenou: Žák je dovršením 18. roku života zletilý. Je tak plně svéprávný a jedná tedy "sám za sebe". Škola tedy plnoletému žákovi nemůže žádným ustanovením ve školním řádu odejmout tuto svéprávnost. K tomu, aby za zletilého svéprávného člověka jednal někdo jiný, potřeboval by ten někdo plnou moc. A to už škola opravdu po svých dospělých studentech chtít prostě nemůže. Škola je povinna toto respektovat, postupovat dle zákona a jednat se zletilým jako s dospělým člověkem, kterým také je.
Zákonná opora: § 22 odst. 3 školského zákona; § 50 a 67 odst. 1 školského zákona; § 51 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb.; § 30 odst. 1 občanského zákoníku