SPOLUPRÁCE S RODIČI

Spolupráce s rodiči je velmi důležitou součástí našeho života ve škole a bylo by skvělé, kdyby se vždy mohla nést v duchu partnerského přístupu a respektující nenásilné a transparentní komunikace. Jsem si moc dobře vědoma toho, že to není vždy tak úplně jednoduché, ale když se to povede, stojí to za to. A profitují z toho všichni - učitelé, rodiče, a hlavně děti. 

Na tomto místě je důležité říci, že jako učitelé jsme to my, kdo mají být ve vztahu učitel - rodič těmi profesionály, kteří vědí, jak komunikovat s respektem. Znamená to přistupovat k druhým partnersky a učit se komunikovat způsobem, který je prostý autoritativních a mocenských vyjádření. Mezi tato nevhodná vyjádření patří například nadřazený oznamovací způsob ("Rodiče dohlédnou na to, aby...", "Rodiče podepíší...", "Děti přinesou..."), rozkazovací prosba ("Prosím o kontrolu!!!",) nebo čistý rozkazovací způsob, ať už s vykřičníky, či bez nich. Naopak, respektující nenásilný způsob komunikace obnáší zejména používání neutrálního popisného jazyka a zvládání vlastních emocí takovým způsobem, abychom se jimi nenechali strhnout k impulzivním reakcím. Do respektující komunikace samozřejmě také patří transparentní sdělování všech důležitých informací a zdvořilá žádost.

Jsem přesvědčená, že pokud učitelé respektují rodiče jako partnery ve vzdělávání dítěte a          v souladu s tím s nimi komunikují, spolupráce mezi nimi vznikne celkem přirozeně. Spolupracující rodič pak rád s lecčím ve škole vypomůže, bude se podílet na mimoškolních akcích nebo pro něj nebude problémem školu finančně podpořit.